Na popud Kateřiny byla postavena nedaleko kostela školní budova, bylo to v roce 1616-17.
Byla to farní škola, budova byla ještě několikrát přestavěna.
V archivu frýdlantského zámku je nejstarší zmínka
o novoveské škole z roku 1634.
Krátce před svou smrtí, nechala hraběnka Kateřina přepsat svůj majetek na svého synovce Albína Šlika. Zemřela v září 1617, pohřeb byl přesunut o několik měsíců z důvodu morové nákazy ve Frýdlantě. Pochována byla 20. 3. 1618.
Redernové byly protestanti, proto po bitvě na Bílé hoře roku 1620 byl majetek Redernů zkonfiskován. Na krátkou dobu připadlo panství společně s Novou Vsí Albrechtu z Valdštejna.
V listopadu 1620 odchází Kryštof z Redernů (syn Kateřiny a Melchiora) do exilu, stovky lidí odcházely za hranice, po panství putovaly rekatolizační komise, složené z jezuitů, nutili lidem katolickou víru. Mnozí ji přijali jen na oko, tajně si četli ve svých knihách po předcích. Od roku 1630 začal kostel sloužit katolíkům.
Roku 1622 prodal Valdštejn Novou Ves generálu Jakubu von Heisternovi. O léno Nové Vsi potom pečovala 30 let jeho manželka Sibyla von Heistern.
Její dcera Mechtild se provdala do rodu Pachtů. Tento rod se stává na několik desetiletí pánem Nové Vsi.
V dubnu 1712 prodal rytíř Johann Joachim von Pachta naši obec hraběti Janu Václavu Gallasovi. V té době patřil k panství kostel, panský statek, rychta, mlýn, ovčín, pila a krčma.
V roce 1717 přenechal hrabě Gallas Novou Ves vrchnímu inspektoru panství Christiánu Karlu Platzovi von Ehrenthal. Tento muž se stal v 27 letech hejtmanem libereckého panství. Zemřel roku 1722.