Na zelený čtvrtek chodily děti s košíčkem od domu
k domu, pronášely básně a průpovídky a dostávaly za ně drobné dárky.
O Velikonocích se zdobily po celé vsi kraslice.
Velké slavnosti byly spojeny se svátkem Božího těla.
V různých částech vesnice stály v ten den čtyři oltáře, průvod věřících procházel vsí a u každého oltáře se zastavil a lidé se společně modlili.
 Poslední den v dubnu se zapalovaly na kopcích ohně, zapalovala se stará košťata a vyhazovala se do výše. Tento zvyk se nazýval Hexenabend (čarodějnice) nebo
 Valpuržina noc.
Od roku 1890 se slavil 1. máj jako dělnický Svátek práce.
1. června přicházelo do Nové Vsi procesí věřících z Vítkova, 9. Června z Mníšku a 28. června z Chrastavy.
19. června 1851 se konalo jubilejní procesí ke kapličce u pivovaru, ke kříži u mlýna a ke kříži na Novoveské Vísce.
Uprostřed měsíce června 17.18. a 19. se konalo procesí novoveských věřících do sousedních farností: do Mníšku, Vítkova a Chrastavy, v každém kostele se konala při tom slavnostní mše, po návratu pak v místním v kostele zpívali litánie a farář uděloval boží požehnání.
Od roku 1861 se každoročně v červenci konal tzv. Kirchfest – svátek na počest svatého, jemuž je zasvěcen místní kostel.
Bývalo přítomno 10-12 farářů z okolí. Vystupoval pěvecký sbor učitelů 28 členů.
15. srpna bývala v Nové Vsi pouť (Kirchfest). V letech 1880-1932 na místě mezi kostelem a školou bývaly na louce houpačky, střelnice, stánky s různým zbožím ovoce, pečivo, sklo, porcelán a svaté obrázky.
3. neděli v říjnu bývalo posvícení (Kirmes).
V měsíci říjnu se třikrát konaly takzvané růžencové slavnosti.
24. prosince  se držel Štědrý den ( Heiliger Abend –Svatý večer). Až do roku 1807 se konala štědrovečerní mše již  v 18 hodin, později pak až o půlnoci – půlnoční.